Svoboda slova je jedním ze základních pilířů demokratické společnosti. Přesto stále častěji zaznívají obavy, že právě v médiích dochází k jejímu postupnému oslabování. Kritici poukazují na to, že novináři se dnes mnohdy více než hledání pravdy věnují propagandě nebo prosazování určitého výkladu reality.
Za posledních deset let prošla mediální scéna výraznou změnou. Změnilo se nejen řízení redakcí, ale také vlastnická struktura velkých médií. Mnoho významných novin, televizí nebo online portálů dnes vlastní miliardáři nebo velké investiční skupiny. Tyto mediální domy se postupně staly součástí širších podnikatelských impérií.
S touto proměnou souvisí také změna fungování redakcí. Novináři podle řady svědectví čelí mnohem přísnější kontrole než dříve. Výběr témat často neprobíhá spontánně na základě investigativní práce, ale prochází několika stupni schvalování. Redakční procesy jsou více hierarchické a každé citlivější téma může projít řadou kontrolních mechanismů.
To může vést k tomu, že některá témata se vůbec nedostanou na veřejnost, protože neodpovídají strategii vlastníků nebo obchodním zájmům mediálního domu. Kritici tvrdí, že novináři se tak ocitají v situaci, kdy musí balancovat mezi profesní etikou a očekáváním vedení redakce.
Pro některé miliardáře se vlastnictví médií stalo nástrojem politického nebo společenského vlivu. Média mohou fungovat jako jakýsi „jaderný kufřík“ – prostředek, který lze v případě potřeby použít k obraně vlastních zájmů, k ovlivňování veřejného mínění nebo k tlaku na politické protivníky.
To samozřejmě neznamená, že by všechna média fungovala tímto způsobem. Stále existují redakce a novináři, kteří se snaží dodržovat principy nezávislé žurnalistiky a přinášet informace bez ohledu na politické nebo ekonomické zájmy.
Debata o nezávislosti médií však bude v demokratických společnostech pravděpodobně stále aktuálnější. Otázka totiž zní: mohou být média skutečně nezávislá, pokud jsou součástí velkých ekonomických struktur?
Důvěra v tradiční média klesá, lidé hledají informace na internetu
Občané tisku, televizím a zpravodajským deníkům věří čím dál tím méně. Informovanost lidí a vzájemná výměna informací se stále více přesouvá na internet – do diskusních skupin, na sociální sítě, video blogy a podcasty. Právě tam dnes mnoho lidí hledá alternativní pohledy na události, které v tradičních médiích často nenacházejí.
