.
Firmy kolem Barrandova a Jana Čermáka vyvolávají otázky. Proč soudy a finanční úřady nevymáhají zveřejnění účetních závěrek?
Jan Čermák jako test fungování státu
Případ Jana Čermáka a firem kolem TV Barrandov není jen podnikatelským příběhem. Je to test, zda v České republice skutečně funguje veřejná kontrola firem, které se pohybují v prostředí insolvencí, reorganizací, licencí, ochranných známek, domén a reklamních výnosů.
Zákon platí jasně. Firmy zapsané ve veřejném rejstříku mají zveřejňovat účetní závěrky ve sbírce listin. Tato povinnost není formalita. Je to základní nástroj, díky kterému může veřejnost, věřitelé, obchodní partneři i stát sledovat, jak firma hospodaří, zda má majetek, dluhy, ztráty nebo závazky.
Jenže v kauzách kolem Barrandova se opakovaně objevují subjekty, u nichž podle dostupných přehledů listin chybí účetní dokumenty za řadu let. A právě zde vzniká zásadní otázka: kde jsou soudy a finanční úřady?
Rejstříkové soudy nemají být pasivní archiv
Rejstříkový soud není jen úložiště dokumentů. Má dohlížet na to, aby společnosti plnily své zákonné povinnosti a zakládaly do sbírky listin povinné dokumenty. Pokud firma účetní závěrky nezveřejňuje, soud ji má vyzvat k nápravě. Pokud firma neplní ani výzvy, má soud možnost ukládat sankce.
U pražských firem zmiňovaných v této kauze je příslušným rejstříkovým soudem zejména Městský soud v Praze. Ten vede spisy například u společností EMPRESA MEDIA, a.s., Media Master, s.r.o. nebo IMP, s.r.o.
U spolku Sport community Brno, z.s. je příslušným soudem Krajský soud v Brně.
Pokud tyto soudy roky evidují chybějící účetní závěrky a nedokážou je účinně vymoci, nejde o drobné administrativní selhání. Jde o selhání systému veřejné kontroly.
Finanční úřady mají kontrolovat účetnictví, ne jen čekat
Finanční úřady sice nezakládají listiny do sbírky listin, ale mají kontrolní pravomoci v oblasti účetnictví a daní. Pokud firma dlouhodobě nezveřejňuje účetní závěrky, je to jasný varovný signál.
Správce daně by se měl ptát: sestavuje firma účetní závěrky vůbec? Vede řádně účetnictví? Odpovídají daňová tvrzení účetním výkazům? Nejsou přes firmy převáděny výnosy, majetek nebo náklady tak, aby věřitelé, stát nebo obchodní partneři neviděli skutečný tok peněz?
U pražských subjektů je místně příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu. U brněnského spolku je příslušný Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.
Pokud finanční úřady v takových případech nekonají dostatečně viditelně a důsledně, posilují dojem, že u silných a napojených struktur platí jiná pravidla než u běžných podnikatelů.
EMPRESA MEDIA, a.s.: roky bez veřejného obrazu hospodaření
Společnost EMPRESA MEDIA, a.s., IČO 26418011, je jedním z nejdůležitějších subjektů v okolí značky Barrandov. Podle přehledu listin má poslední zjevně dohledatelnou účetní dokumentaci za rok 2016. V přehledu nejsou patrné účetní závěrky za roky 2017 až 2024.
To je závažné samo o sobě. Ještě závažnější je to v kontextu toho, že právě v těchto letech se kolem Barrandova odehrávaly zásadní změny: vlastnické přesuny, dluhy, insolvenční problémy, reorganizace, konkurz, otázky kolem licencí, domény a ochranných známek.
Jestliže firma spojená s mediální značkou neukazuje veřejnosti hospodářské výsledky za řadu let, pak věřitelé ani veřejnost nemohou rozumně posoudit, co se v ní skutečně dělo.
Barrandov Televizní Studio, a.s.: značka v konkurzu, hodnota mimo dohled?
Společnost Barrandov Televizní Studio, a.s., IČO 41693311, byla provozně spojena s TV Barrandov a skončila v konkurzu. Přesto značka TV Barrandov nezmizela. Ochranné známky, doména, vysílací kontinuita a mediální identita dál představují ekonomickou hodnotu.
Právě zde musí soudy, insolvenční správce a státní orgány klást nepříjemné otázky. Kdo dnes užívá ochranné známky TV Barrandov? Kdo ovládá doménu barrandov.tv? Kdo inkasuje výnosy ze značky? Platí někdo za užívání hodnot, které byly vytvořeny původní zadluženou firmou? A proudí tyto peníze do majetkové podstaty pro věřitele?
Pokud ne, vzniká podezření, že dluhy zůstaly v konkurzu, ale hodnota pokračuje jinde.
S-24 akvizice II, s.r.o.: licence jako klíčové aktivum
Společnost S-24 akvizice II, s.r.o., IČO 21596565, je důležitá kvůli souvislosti s hlavní licencí TV Barrandov. Licence je u televizního projektu klíčová. Bez licence není vysílání, reklamní trh ani pokračování mediální značky.
Pokud se licence dostane mimo původní zadluženou strukturu a původní provozní společnost skončí v konkurzu, musí být takový postup maximálně transparentní. Nejde jen o obchodní transakci. Jde o otázku, zda věřitelé nebyli připraveni o nejhodnotnější část podnikání.
A pokud stát v takové situaci jen přihlíží, selhává ve své základní roli.
Media Master, s.r.o.: reklamní peníze bez aktuálního veřejného obrazu
Společnost Media Master, s.r.o., IČO 29011191, byla napojena na reklamní byznys kolem Barrandova. Právě reklama je přitom zdrojem peněz. U reklamní společnosti je proto transparentnost hospodaření mimořádně důležitá.
Podle přehledu listin má Media Master zveřejněné účetní závěrky do roku 2022, ale nejsou zjevně uvedeny závěrky za roky 2023, 2024 a 2025.
Pokud firma pracovala s reklamními výnosy v období krize Barrandova, mělo by být veřejně jasné, jaké měla příjmy, náklady, závazky a vztahy s dalšími subjekty. Bez účetních závěrek nelze zjistit, kudy tekly peníze.
IMP, s.r.o. a Sport community Brno: další dílky stejné mozaiky
Společnost IMP, s.r.o., IČO 49686071, má podle přehledu listin zveřejněné účetní závěrky do roku 2022. V seznamu nejsou patrné účetní závěrky za roky 2023, 2024 a 2025.
Spolek Sport community Brno, z.s., IČO 04002814, má podle poskytnutého přehledu ve sbírce listin uvedeny pouze stanovy z roku 2015. Žádné účetní závěrky v přehledu uvedeny nejsou.
Ani spolek nestojí mimo zákon. Pokud hospodaří, přijímá peníze, má výdaje nebo majetek, musí být jeho účetnictví kontrolovatelné. Pokud účetní dokumenty chybí, mají jednat soudy i finanční úřady.
Když stát nekoná, vytváří prostor pro spekulanty
Největší problém není jen v tom, že některé firmy nezveřejňují účetní závěrky. Největší problém je v tom, že stát má nástroje, ale zjevně je nepoužívá dostatečně důsledně.
Rejstříkové soudy mohou firmy vyzývat k doplnění listin a ukládat sankce. Finanční úřady mohou kontrolovat účetnictví a daňové povinnosti. Insolvenční soudy a správci mají sledovat, zda majetek neuniká z dosahu věřitelů.
Pokud se však roky nic zásadního nestane, vzniká nebezpečný signál: že kdo má dost složitou strukturu, dost peněz nebo dost vlivu, může veřejnou kontrolu obejít.
To je ničivé pro důvěru v právní stát.
Otázka organizované skupiny nesmí zůstat bez odpovědi
V prostředí, kde se opakují insolvence, reorganizace, převody licencí, užívání značek, skryté vlastnictví domény a chybějící účetní závěrky, nelze vyloučit otázku, zda nejde o koordinovaný vzorec jednání více osob a firem.
Tuto otázku nemá rozhodovat veřejný komentář, ale příslušné orgány. Právě proto však musí finanční úřady, soudy a orgány činné v trestním řízení postupovat aktivně. Pokud se spokojí s pasivitou, vytvářejí prostor, ve kterém se podobné modely mohou opakovat.
A pokud se takové modely opakují, pak už nejde jen o jednu firmu nebo jednoho podnikatele. Jde o systémový problém.
Finanční úřady a soudy musí vysvětlit svou pasivitu
Jan Čermák a kauzy kolem Barrandova ukazují bolestivé místo českého státu. Zákony existují. Povinnosti existují. Rejstříkové soudy existují. Finanční úřady existují. Ale pokud firmy roky nezveřejňují hospodářské výsledky a přitom se pohybují v okolí insolvencí a převodů hodnotných aktiv, pak veřejnost právem klade otázku: proč stát nekoná?
Buď finanční úřady a soudy nezvládají svou práci, nebo ji v citlivých případech nevykonávají dostatečně důsledně. Obě varianty jsou špatné.
Věřitelé, obchodní partneři i veřejnost mají právo na transparentnost. Bez účetních závěrek není kontrola. Bez kontroly není důvěra. A bez důvěry se z právního státu stává prostředí, ve kterém silnější hráči mohou testovat, kam až je úřady nechají zajít.
Právě proto musí být firmy napojené na Jana Čermáka, Barrandov a související insolvenční kauzy pod důsledným dohledem. Ne proto, že by měly být šikanovány. Ale proto, že zákony mají platit pro všechny stejně.
