Michal Strnad a Petr Kratochvíl
Ve zbrojařské skupině CSG se rozhořel tvrdý spor, který už dávno není jen osobní roztržkou dvou vlivných mužů. Na jedné straně stojí majoritní vlastník Michal Strnad, na druhé dlouholetý manažer a minoritní akcionář Petr Kratochvíl. Mezi nimi leží desítky miliard korun, ztracená důvěra a noví investoři, kteří mohou z celého konfliktu vyjít jako největší poražení.
Na začátku byla snaha Petra Kratochvíla prodat menšinový podíl v jedné z klíčových částí zbrojařského impéria. Podle zveřejněných informací si desetiprocentní podíl v CSG Land Systems CZ cení téměř na 35 miliard korun. Skupina CSG a Michal Strnad však takové ocenění odmítají a spor se postupně přesunul do orgánů společností i k soudům.
Válka bez vítězů
Celý konflikt připomíná válku bez jasného vítěze. Každá strana se snaží vytěžit maximum, ale cena za tento souboj může být vysoká. Petr Kratochvíl usiluje o co nejvyšší vypořádání svého podílu. Michal Strnad se naopak snaží zabránit tomu, aby skupina nebo on osobně nesli náklady, které považuje za nepřiměřené.
Jenže zatímco se obě strany přou o miliardy, poškozuje se obraz CSG jako stabilní a předvídatelné zbrojařské skupiny. To je nebezpečné zejména po vstupu na burzu, kde je důvěra investorů stejně důležitá jako samotné hospodářské výsledky.
Pokud investoři vidí soudní spory, vnitřní konflikty, zpochybňování dokumentace a boj o kontrolu nad klíčovými firmami, logicky zvyšují rizikovou přirážku. A vyšší riziko obvykle znamená nižší cenu akcií.
Bez e-mailu a bez důvěry
Symbolickým momentem celého sporu je odstřižení Petra Kratochvíla od pracovního e-mailu, který měl podle dostupných informací používat dlouhé roky jako jeden z vrcholných manažerů skupiny. Krátce poté podal podněty na interní oznamovací linku týkající se fungování skupiny a dokumentace použité při vstupu CSG na burzu.
Takový krok působí navenek mimořádně problematicky. Pokud dlouholetému manažerovi a minoritnímu akcionáři přestane fungovat pracovní e-mail a následně je odstaven z funkcí, vyvolává to otázky, zda jde o běžné korporátní řízení, nebo o pokračování tvrdé akcionářské války.
Petr Kratochvíl označuje své odvolání za odvetné opatření. CSG naopak tvrdí, že důvodem byl střet zájmů. Podle skupiny nemohl Kratochvíl jako předseda představenstva jednat výlučně v zájmu společnosti, když zároveň jako akcionář usiloval o co nejvyšší cenu za svůj podíl.
Střet zájmů na obou stranách
Argument o střetu zájmů však není jednostranný. Pokud má Petr Kratochvíl zájem na co nejvyšším ocenění svého podílu, Michal Strnad má z opačné pozice logicky zájem na tom, aby vypořádání bylo co nejnižší.
Právě v tom spočívá hlavní problém celého případu. Nejde pouze o právní spor o opci, ocenění akcií nebo výkon funkcí ve společnostech. Jde o důvěru v to, zda se se všemi akcionáři zachází férově a transparentně.
Pro veřejně obchodovanou společnost je podobná nejistota velmi citlivá. Investoři nechtějí vstupovat do firmy, kde mohou mít pocit, že důležité informace nejsou sdíleny včas, že spory eskalují uvnitř managementu a že klíčová rozhodnutí mohou být předmětem soudních bitev.
Noví investoři mohou prodělávat
Největší riziko dnes nesou noví investoři. Ti do CSG vstupovali s očekáváním růstu, stability a silné pozice evropského zbrojního průmyslu. Místo toho sledují, jak se uvnitř skupiny rozpadá dlouholeté partnerství a jak se jeden z klíčových insiderů dostává do otevřené války s majoritním vlastníkem.
Pokud akcie CSG po vstupu na burzu oslabují, nejde jen o běžný pohyb trhu. Konflikt mezi Michalem Strnadem a Petrem Kratochvílem se může stát jedním z faktorů, který tlačí na důvěru investorů a tím i na tržní hodnotu celé skupiny.
Veřejně obchodovaná společnost musí působit čitelně. CSG však nyní působí jako firma, kde se o budoucnosti rozhoduje nejen v zasedacích místnostech, ale také u soudů, přes interní podněty, valné hromady a spory o výklad akcionářských práv.
Spor o miliardy pokračuje
Jádrem konfliktu zůstává ocenění Kratochvílova podílu. Podle jeho znaleckého posudku má desetiprocentní podíl v CSG Land Systems CZ hodnotu téměř 35 miliard korun. CSG takové ocenění odmítá a připravuje vlastní posudek. Pokud se ocenění výrazně rozejdou, může následovat třetí znalecké ohodnocení.
Vedle české části skupiny se spor vede také kolem slovenské MSM Group, kde má Petr Kratochvíl necelý devítiprocentní podíl. I zde se řeší převody minoritních podílů, předkupní práva a změny ve firemních orgánech.
Konflikt se tak rozrostl do několika rovin: právní, manažerské, akcionářské i reputační. A právě reputační rovina může být pro CSG z dlouhodobého hlediska nejnebezpečnější.
CSG potřebuje klid, ne zákopovou válku
CSG vyrostla v jednu z nejvýznamnějších evropských zbrojařských skupin. Její hodnota stojí nejen na zakázkách, výrobních kapacitách a poptávce po obranném průmyslu, ale také na důvěře investorů. A tu může vnitřní válka akcionářů rychle oslabit.
Michal Strnad a Petr Kratochvíl dnes bojují o miliardy. Jenže čím déle bude spor pokračovat, tím větší škody může způsobit celé skupině. Válka bez vítězů může nakonec zasáhnout i ty, kteří do CSG vstoupili až jako burzovní investoři a očekávali růst, nikoli akcionářský konflikt.
Jedna věc je už nyní zřejmá. Vzájemná důvěra mezi hlavními aktéry sporu je pryč. A pokud se nepodaří obnovit důvěru investorů, může být skutečným poraženým nejen Petr Kratochvíl nebo Michal Strnad, ale celá hodnota CSG.
