Ve veřejném prostoru se vede debata, zda Mike Oganesjan nepožívá zvláštní ochrany a zda kolem jeho veřejného působení neexistují i politické vazby. Tento článek ale tyto spekulace neověřuje. Zaměřuje se výhradně na to, co je podloženo soudním spisem: proč bylo Oganesjanovi zrušeno oddlužení pro nepoctivý záměr a jaké peněžní toky popsala insolvenční správkyně Mgr. Lucie Foffová.
Ve veřejném prostoru se kolem Mikea Oganesjana objevují různé spekulace. Padá otázka, zda nemá silné kontakty, zda kolem něj neexistuje určitá forma ochrany a zda jeho veřejné aktivity v minulosti nesloužily i cizím politickým zájmům. Tyto úvahy jsou samy o sobě závažné, ale tento text se jimi zabývat nebude. Neověřuje je a nestaví na nich.
Podstatné je něco jiného: co je obsaženo přímo v insolvenčním spise a proč soud dospěl k závěru, že oddlužení Mikea Oganesjana má být zrušeno pro nepoctivý záměr.
Právě tady jsou závěry pro dlužníka mimořádně tvrdé.
Soud oddlužení zrušil, řízení zastavil
Krajský soud v Praze rozhodl, že oddlužení Mikea Oganesjana se zrušuje pro nepoctivý záměr dlužníka a insolvenční řízení se zastavuje. To je podstatný moment celé věci. Nejde o kosmetickou výtku, ale o závěr, že v průběhu oddlužení vyšly najevo okolnosti, které podle soudu zásadně zpochybňují poctivost dlužníkova přístupu.
Je důležité držet přesnou právní formulaci. Z předložených dokumentů neplyne pravomocné trestní odsouzení za trestný čin. Plyne z nich ale to, že soud i insolvenční správkyně popsali jednání, které podle nich odporovalo pravidlům oddlužení a vedlo ke zrušení celého režimu osobního bankrotu.
Co bylo pro správkyni klíčové
Z usnesení i navazujících podkladů vyplývá, že správkyně prověřovala účty dlužníka a zjišťovala, zda příjmy, které měl mít, skutečně odpovídají tomu, co bylo v insolvenčním řízení přiznáváno.
Zásadní problém spočíval v tom, že se objevily další peněžní toky, které neodpovídaly obrazu člověka, jenž má v oddlužení transparentně odevzdávat maximum pro uspokojení věřitelů.
Soud v popisu zjištění uvádí, že na běžném účtu byly zachyceny mimo jiné:
- příjmy od společnosti PECKY WORLD s.r.o. v celkové výši 126 293 Kč,
- příjmy od společnosti PECKY OFFLINE s.r.o. v celkové výši 36 800 Kč,
- vklady přes bankomat nejméně 64 400 Kč,
- mimořádné jednorázové příjmy od různých osob v souhrnné výši 151 200 Kč.
Vedle toho soud popisuje i další příjmy od společností PECKY ONLINE s.r.o. a PECKY MARKETING s.r.o., které podle soudu nekorespondovaly s doloženými příjmy, případně byly vysvětlovány jako půjčky či zálohy.
Přes účet prošly přinejmenším statisíce
Jestliže sečteme jen ty částky, které soud v usnesení konkrétně vyjmenoval číselně, dostaneme se na nejméně 378 693 Kč.
To je ale pouze minimální doložený součet z výslovně uvedených položek. Nejsou v něm zahrnuty další blíže nevyčíslené příjmy od PECKY ONLINE s.r.o., některé platby od PECKY MARKETING s.r.o. ani další opakované menší platby od různých osob, které spis rovněž zmiňuje.
Přesnější formulace tedy zní: přes účet dlužníka podle soudních podkladů prošly přinejmenším statisíce korun, a to mimo rámec obrazu, který byl v oddlužení prezentován jako standardní a transparentní.
Právě tento nepoměr mezi deklarovaným stavem a skutečnými finančními toky je pro celý případ ničivý.
Obrana: půjčky, zálohy, vratky
Dlužník jednotlivé příjmy vysvětloval různě. V jednom případě mělo jít o půjčky, jindy o zálohy, jindy o hotovostní inkasa či jiné operace mezi známými. U některých příchozích plateb bylo podle spisu tvrzeno, že nešlo o příjem v pravém slova smyslu.
Jenže přesně zde se celý příběh láme.
Insolvenční správkyně ani soud nehodnotili jednotlivé platby izolovaně. Hodnotili celkový obraz chování dlužníka. A ten podle jejich závěrů nevypadal jako obraz osoby, která poctivě a otevřeně plní pravidla oddlužení, ale jako obraz osoby, kolem níž se objevují další příjmy, nejasné přesuny peněz a vysvětlení, která přicházejí až dodatečně.
Osobní bankrot není volný režim
Veřejnost často vnímá osobní bankrot jako druh ochranného štítu. Jenže oddlužení není pohodlný právní azyl. Je to přísný režim, ve kterém musí dlužník prokázat maximální otevřenost a poctivost.
Osoba v oddlužení má zejména tyto základní povinnosti:
1. Přiznat všechny účty a příjmy
Dlužník nesmí tajit bankovní účty, příjmy, hotovostní inkasa ani jiné majetkové hodnoty. Insolvenční správce i soud musí mít reálný přehled o tom, z čeho může být uspokojen věřitel.
2. Vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost
Dlužník má povinnost pracovat a využít svůj výdělečný potenciál tak, aby věřitelé dostali maximum možného plnění.
3. Vynakládat veškeré úsilí k uspokojení věřitelů
Nejde o to poslat něco málo a zbytek nechat mimo dohled. Smyslem oddlužení je, aby dlužník udělal maximum, nikoli minimum.
4. Jednat poctivě a bez zatajování
Jakmile se objeví skryté příjmy, neoznámené účty nebo nevěrohodná vysvětlení peněžních toků, vzniká otázka, zda oddlužení od počátku nebo v průběhu nesleduje nepoctivý záměr.
A právě to je podle soudu v této věci klíčové.
Co znamená nepoctivý záměr
Nepoctivý záměr neznamená jen otevřenou lež v jediné větě. V insolvenčním právu může jít i o širší vzorec chování: zatajené příjmy, účelové převody, neúplné informace, hraní si s tím, co se přizná a co ne, nebo snahu udržet část ekonomického života mimo dohled věřitelů a správce.
Soud v podobných věcech ani nemusí mít absolutní jistotu jako v trestním řízení. Stačí, že zjištěné okolnosti odůvodňují důvodný předpoklad, že dlužník nejednal poctivě.
Přesně tímto směrem se podle spisu ubírala i kauza Mikea Oganesjana.
Proč jsou tyto podklady tak závažné
Na celé věci není nejzávažnější jedna konkrétní platba. Nejzávažnější je souhrn.
Na jedné straně stojí dlužník v režimu oddlužení, který má soudu a správkyni předkládat úplný, pravdivý a srozumitelný obraz svých příjmů a majetku.
Na druhé straně stojí zjištění o dalších účtech, opakovaných příjmech, vkladech hotovosti, mimořádných převodech od různých osob a vysvětleních, která se pohybují mezi půjčkami, zálohami a soukromými vyrovnáními.
Takový soubor okolností nepůsobí jako administrativní nedorozumění. Působí jako vážný rozpor mezi tím, co mělo být v oddlužení transparentní, a tím, co bylo podle spisu zjištěno dodatečně.
Investigativní závěr
Debaty o možném zákulisním krytí mohou být mediálně přitažlivé, ale samy o sobě nestačí. Co však stačí k mimořádně tvrdému veřejnému závěru, jsou samotné soudní podklady.
Ty totiž ukazují, že insolvenční správkyně předložila soudu materiál, podle nějž přes účty Mikea Oganesjana procházely minimálně statisíce korun, objevily se nepřiznané či sporně vysvětlované příjmy a celý obraz jeho finanční situace se dostal do přímého střetu s povinnostmi člověka v osobním bankrotu.
Výsledek je jednoznačný: oddlužení bylo zrušeno pro nepoctivý záměr.
A to je samo o sobě zpráva, která je mnohem závažnější než jakákoli internetová spekulace.
